Vměstnat do pár vět informace o jednom z nejrozšířenějších kovů, který nás od dávných věků po současnost provází nejen na naší planetě, ale také nás obklopuje ve vesmíru, je nemožné. Je ale možné vás pozvat k návštěvě pozoruhodného kraje Zlatých Hor.
Historie železa
Před asi 3.000 lety (př. n. l.) ukončila pozdní dobu kamennou slitina dvou kovů, mědi a cínu, bronz.
Toto období, nazývané jako doba bronzová, bylo po trvání asi tisíce let vystřídáno dobou železnou.
A zde mi dovolte ocitovat z M. Waltariho Egypťana Sinuheta (pozn.):
„Neboť - dle mého mínění - bohatství Chetitů pochází z dolů, v nichž dolují vězni a otroci kromě zlata a mědi jakýsi jiným národům neznámý kov, jejž nazývají železem a jenž se leskne šedě a modře a je tvrdší než všechny kovy a tak drahý, že se z něho dělaly v Babyloně šperky, avšak Chetité dělají z něho zbraně. Ale jak dokáží kovat a zpracovávat tento kov, to nevím, neboť se neroztaví teplem jako měď. Viděl jsem jen na vlastní oči…“
Starší doba železná je ve střední Evropě nazývána jako doba halštatská (cca 1.000 – 500 let př. n. l.) a mladší doba železná (cca 500 – až po narození Krista), je nazývaná jako doba laténská. V této době žili na území dnešní České republiky Keltové, kmen Bójů. Na území dnešních Zlatých Hor se zřejmě nevyskytovali. Jejich nejbližší stopy pochází z oblasti Polska (Ratiboř).
Geologie ložisek železných rud v Jeseníkách
Patrně k nejstarším ložiskům železných rud, tj. Fe-rud, které byly na území Jeseníků těženy, náleží rudy typu Sydvaranger (Švagrov, Františkova myslivna), tj. páskované magnetitové rudy s kvarcitem, vyvinuté v desenské klenbě.
Následují magnetitové rudy spjaté s amfibolity (Seč u Jeseníku, Rejvíz).
Největší význam ovšem měly Fe-rudy typu Lahn-Dill, které jsou vyvinuty ve Šternbersko-hornobenešovském pruhu (Horní Životice, Čabová) a vrbenských vrstvách (Malá Morávka, Zlaté Hory). Jsou devonského stáří. Jsou složeny převážně z magnetitu, hematitu a křemičitanů železa (chamositu).
U Zlatých Hor byly železné rudy těženy štolou Fanny, Tobias a Melchior I a Melchior II.
Mineralogie
Magnetit, Fe3O4, je nejbohatší železnou rudou, s obsahem 72% Fe.
Hematit, Fe2O3, s obsahem až 70% Fe, ale zpravidla méně.
Limonit (hnědel), přibližně FeO(OH), 40 – 50% Fe. V minulosti byl zřejmě kvůli povrchovým výskytům a snazšímu zpracování těžen jako vůbec první železná ruda.
Z důlních děl v Horním Údolí popsal prof. F. Glocker z Wroclavi v roce 1827 nový minerál, křemičitan Fe, který nazval stilpnomelan.
Zvu vás všechny k návštěvě Zlatých Hor. A ti z vás, kteří máte zájem i o hlubší sondu do světů geologie a minerologie mne neváhejte kontaktovat